Jaké jsou děti 21. století?

Říká se, že děti jsou naší budoucností. Otázkou zůstává, je to tak stále? Dříve jsme mohli nalézt venku skupinu dětí, která hrála různé hry, sportovala nebo dělala lumpárny. Dnes už je těžko najdeme pobíhat. Jak technika pokročila, děti venkovní radovánky vyměnili za mobilní telefony, počítače, televize. S ostatními dětmi se domlouvají skrz sociální sítě a o osobní kontakt jeví minimální zájem. Jak je to možné? Odpověď je jednoduchá. Díky těmto technikám, které nám usnadňují život, zpohodlníme a nejsme tolik aktivní jako byly minulé generace. A pro děti to platí dvojnásob. Kromě sociálních sítí, se baví i u počítačových her, které jsou schopny hrát půl dne. To vede opět k dalšímu rizikovému faktoru, tloustnutí, jak prokázaly různé výzkumy v naší zemi.
siluety při cvičení
Chyba začíná už ve školce (je možné, že i dříve), kdy rodič půjčí dítěti mobil nebo tablet jen proto, aby ho zabavil. Při opakovaném kontaktu s elektronickým zařízením si dítě vytvoří závislost a neustále se ho dožaduje. Pokud rodič odmítne, vynutí si ho pláčem či vztekem a mnoho rodičů raději svému ratolesti poleví. V posledních letech je „normální“, že dítě v první třídě má chytrý telefon, přitom si neuvědomují si, že tímto způsobem docílí toho, že dítě připraví o schopnost poznání a kreativitu. Kromě techniky, jsou některé děti znevýhodněné i ohledně výchovy.
ikony před obličejem
Nejspíš za to může dnešní doba. Rodiče jsou od rána do večera v práci a nemají přehled o tom, co děti dělají. A co je horší, jsou i rodiny, kde rodiče svou absenci, kompenzují penězi, což nevěstí nic dobrého. Další bod, který bych chtěla zmínit je, že dívky si dostatečně neužívají dětství a chtějí co nejrychleji dospět. Projevuje se to tím, že např. dvanáctileté dívky vypadají starší, než jsou a tím vzbuzují určité reakce ve svém okolí. Ale nic není jen černé a bílé. Existují i výjimky, které se od „dnešních dětí liší“.